Druhý ročník Letní školy badatelské výuky se uskutečnil ve dnech 22. a 23. srpna 2024 v Centru současného umění DOX.
Přemýšlení o tom, co se mění a co zůstává stejné, je zásadní pro pochopení minulosti i našeho místa v současném světě. Slova jako revoluce, reforma, krize, epocha, trend, počátek či dlouhé trvání jsou častou součástí výuky dějepisu a společenskovědních předmětů a ostatně i veřejného prostoru. Jak ale žákům zpřístupnit jejich význam? Jaké prameny, metody a pomůcky jsou k tomu vhodné? Letní škola badatelské výuky nabídla workshopy, přednášky a prostory pro sdílení zkušeností zaměřené na to, jak ve školním prostředí pracovat s rozmanitými podobami historických změn.
22. srpna 2024 v 19 hodin, Centrum současného umění DOX, Poupětova 1, Praha 7
Česká devadesátá léta se stala symbolickým svorníkem kulturních, generačních a ideových střetů. Spor o povahu změny v roce 1989 se úzce dotýká české identity a nutně by měl obsahovat nejen představu o tom, co končilo, ale též o tom, co následovalo. Snad ještě závažnější však je, že v záplavě nostalgie a vzpomínkového byznysu se jen těžko určují a zkoumají závažná a společensky relevantní témata. Jak se vyznat v tlačenici kolem devadesátých let v Česku poradila trojice diskutujících, kteří se tématem profesně zabývají – historička a novinářka Veronika Pehe, novinář a historik David Klimeš a tvůrce vzdělávacích pomůcek obsahujících devadesátá léta a učitel, který se tomuto období již léta “nevyhýbá” Jaroslav Najbert.
Video: Martin Váňa
Letní škola 2023 byla určena pro učitele a učitelky všech aprobací s důrazem na vyučující společenskovědních a humanitních předmětů (dějepis, občanská výchova, český jazyk a literatura, mediální výchova, výtvarná výchova apod.). Vítáni byli ale i muzejní pedagogové a pedagožky, lektoři a lektorky a všichni zájemci o problematiku. Letní školu pořádala Filozofická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci s Centrem současného umění DOX.
Ústředním tématem letní školy byly starší dějiny. Konkrétně jsme se zaměřili na moderní a předmoderní historické epochy jako předmět školní výuky. Volba tématu vycházela ze situace, kdy řada metodických inovací na poli výuky dějepisu byla vyvinuta na tématech ze soudobých dějin, avšak většina učitelek a učitelů se ve své výuce významně věnuje právě dějinám do roku 1918.
Základními východisky letní školy jsou přístupy historické gramotnosti a badatelsky orientované výuky. Badatelsky orientovaná výuka je založena na aktivní práci žáků s historickými prameny, přičemž rozvíjí jejich analytické dovednosti a kompetence k učení a řešení problémů.
Tematicky nabídla letní škola výběr z badatelských přístupů ke starším dějinám. Zaměřila se jak na konkrétní historické události (revoluce, geopolitické změny, válečné konflikty, náboženské střety), tak na dlouhé historické procesy s jejich kontinuitami i diskontinuitami.
Foto: Martin Hundák (FF UK)
Můžeme s pomocí kontroverzního umění pochopit obtížná historická témata? Jaké emoce umění a dějiny vzbuzují a jak s nimi pracovat? Patří umění do dějepisu? Zveme vás na debatu, která je součástí doprovodného programu Letní školy badatelské výuky. Jedním z výchozích podnětů pro diskuzi bude aktuální výstava v DOXu Infamous Beauty amerického fotografa Andrese Serrana, ale i probíhající kontroverze ohledně využití uměleckých děl ve výuce dějepisu.
Hosté: Tomáš Koblížek (Filosofický ústav AV ČR), Barbora Tribulová (Slovenská národná galéria), Otto M. Urban (DOX), Václav Sixta (Filozofická fakulta UK)
Foto: Martin Hundák (FF UK)