20. a 21. srpna 2026
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Centrum současného umění DOX
Registrovat se
Třetí ročník Letní školy badatelské výuky (21. – 22. srpna 2025) vykročil mimo rámec dějepisu a otevřel prostor pro širokou škálu dalších oborů, které se zabývají minulostí. V rámci letní školy jsme chtěli prověřit konkrétní způsoby, jak rozvíjet mezipředmětové vazby, jež považujeme za podstatnou výzvu školního vzdělávání. Ačkoliv společným jmenovatelem zůstává badatelská, aktivizační či činnostní výuka, zajímá nás, jak může vypadat v historickém i občanském vzdělávání, ve výuce geografie, cizích jazyků, filozofie nebo literatury. Během dvoudenního setkání jsme se na základě prověřených materiálů i sdílení zkušeností z praxe pokusili společně prozkoumat možnosti propojování předmětů v běžné výuce na všech typech škol a nabídnout inspirace pro badatelskou výuku s historickými tématy i v jiných předmětech, než je dějepis.
21. srpna 2025, Centrum současného umění DOX, Poupětova 1, Praha 7
Jak velká je mezera mezi aktuálním stavem poznání a výukou jednotlivých předmětů na školách? Jaké formáty jsou pro popularizaci vědy vhodné ve školním prostředí i mimo něj? Kdy se mohou učitelé a učitelky ve své praxi obracet na pomoc vědců a s čím naopak oni mohou pomoci vědcům a vědkyním? Diskuzi v rámci Letní školy badatelské výuky jsme vedli s předními popularizátorkami a popularizátory vědy v českém prostředí.
Hosté: Tereza Martínková Bártlová (Didaktikon), Tereza Pavlíčková (Zeptej se vědce), Petr Brož (Vesmírníček, Geostorky), moderovali: Čeněk Pýcha a Filip Liška (FF UK)
Video: Martin Váňa
Badatelská výuka má mnoho podob. Může zahrnovat jak soustředěné čtení, tak uvolněné hraní, společné tvoření či práci v terénu. Odehrává se ve škole, v muzeu, krajině, na kroužku, ale i doma. Její podobu také ovlivňuje, zda pracujeme s obrazem, textem nebo také například s uměleckými díly či hmotným artefaktem. Zveme na jednodenní zimní školu zaměřenou na poznávání možných tváří badatelství v dějepise. Přijďte si rozšířit repertoár o nové metody, prameny, lekce a aktivity. Prozkoumat hranice toho, co je badatelská výuka.
Zimní škola se konala s podporou Asociace pro didaktiku dějepisu, z.s. a Centra edukácie a inovacií (v rámci projektu Making Visegrad Histories Digital).
Dějiny mají často předvídatelný charakter příběhů o státech, politických dějinách, osobnostech a dalších ustálených způsobech vyprávění. Seminář se zaměří na méně tradiční způsoby, jak žákům představit historická témata. Na osvědčených lekcích z výuky si ukážeme, jak může vykročení z obvyklých postupů podpořit motivaci žáků k poznávání minulosti. Může vhodně zvolená perspektiva pomoci žákům porozumět i složitým historickým procesům? Jak se nově podívat na notoricky známé prameny? Účastníci se převážně workshopovou formou budou moci seznámit s principy práce s rozmanitými perspektivami ve výuce a odnesou si také konkrétní lekce použitelné ve výuce.
Seminář jsme pořádali ve spolupráci s popularizačním a vzdělávacím centrem Didaktikon.
Druhý ročník Letní školy badatelské výuky se uskutečnil ve dnech 22. a 23. srpna 2024 v Centru současného umění DOX.
Přemýšlení o tom, co se mění a co zůstává stejné, je zásadní pro pochopení minulosti i našeho místa v současném světě. Slova jako revoluce, reforma, krize, epocha, trend, počátek či dlouhé trvání jsou častou součástí výuky dějepisu a společenskovědních předmětů a ostatně i veřejného prostoru. Jak ale žákům zpřístupnit jejich význam? Jaké prameny, metody a pomůcky jsou k tomu vhodné? Letní škola badatelské výuky nabídla workshopy, přednášky a prostory pro sdílení zkušeností zaměřené na to, jak ve školním prostředí pracovat s rozmanitými podobami historických změn.
22. srpna 2024 v 19 hodin, Centrum současného umění DOX, Poupětova 1, Praha 7
Česká devadesátá léta se stala symbolickým svorníkem kulturních, generačních a ideových střetů. Spor o povahu změny v roce 1989 se úzce dotýká české identity a nutně by měl obsahovat nejen představu o tom, co končilo, ale též o tom, co následovalo. Snad ještě závažnější však je, že v záplavě nostalgie a vzpomínkového byznysu se jen těžko určují a zkoumají závažná a společensky relevantní témata. Jak se vyznat v tlačenici kolem devadesátých let v Česku poradila trojice diskutujících, kteří se tématem profesně zabývají – historička a novinářka Veronika Pehe, novinář a historik David Klimeš a tvůrce vzdělávacích pomůcek obsahujících devadesátá léta a učitel, který se tomuto období již léta “nevyhýbá” Jaroslav Najbert.
Video: Martin Váňa
Letní škola 2023 byla určena pro učitele a učitelky všech aprobací s důrazem na vyučující společenskovědních a humanitních předmětů (dějepis, občanská výchova, český jazyk a literatura, mediální výchova, výtvarná výchova apod.). Vítáni byli ale i muzejní pedagogové a pedagožky, lektoři a lektorky a všichni zájemci o problematiku. Letní školu pořádala Filozofická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci s Centrem současného umění DOX.
Ústředním tématem letní školy byly starší dějiny. Konkrétně jsme se zaměřili na moderní a předmoderní historické epochy jako předmět školní výuky. Volba tématu vycházela ze situace, kdy řada metodických inovací na poli výuky dějepisu byla vyvinuta na tématech ze soudobých dějin, avšak většina učitelek a učitelů se ve své výuce významně věnuje právě dějinám do roku 1918.
Základními východisky letní školy jsou přístupy historické gramotnosti a badatelsky orientované výuky. Badatelsky orientovaná výuka je založena na aktivní práci žáků s historickými prameny, přičemž rozvíjí jejich analytické dovednosti a kompetence k učení a řešení problémů.
Tematicky nabídla letní škola výběr z badatelských přístupů ke starším dějinám. Zaměřila se jak na konkrétní historické události (revoluce, geopolitické změny, válečné konflikty, náboženské střety), tak na dlouhé historické procesy s jejich kontinuitami i diskontinuitami.
Foto: Martin Hundák (FF UK)
Můžeme s pomocí kontroverzního umění pochopit obtížná historická témata? Jaké emoce umění a dějiny vzbuzují a jak s nimi pracovat? Patří umění do dějepisu? Zveme vás na debatu, která je součástí doprovodného programu Letní školy badatelské výuky. Jedním z výchozích podnětů pro diskuzi bude aktuální výstava v DOXu Infamous Beauty amerického fotografa Andrese Serrana, ale i probíhající kontroverze ohledně využití uměleckých děl ve výuce dějepisu.
Hosté: Tomáš Koblížek (Filosofický ústav AV ČR), Barbora Tribulová (Slovenská národná galéria), Otto M. Urban (DOX), Václav Sixta (Filozofická fakulta UK)
Foto: Martin Hundák (FF UK)
